Popis stránek
Popis grafů
Zdroje
Arachnobáze - webová aplikace zobrazující ekologické a fenologické údaje získané z databáze pavouků ČR, obsahující 114 000 záznamů pro 850 druhů . Ekologické charakteristiky stanovišť, které nebyly přímou součásti databáze jsou odvozeny z vlastností biotopů na kterých byly jednotlivé druhy nalezeny. Údaje jsou dále korigovány frekvencí sběrů na jednotlivých typech biotopů, což poskytuje reálnější informaci o skutečném výskytu. Systém je současně koncipován jako dotazovatelná online databáze, umožňující předpověď výskytu druhů v závislosti na zadaných ekologických faktorech.
ARACHNOBÁZE: Přehledy souborných informací o celé databázi . Jedná se o absolutní počty doby sběrů v průběhu roku, v různé nadmořské výšce, podle metody sběru a výskytu na jednotlivých biotopech.
KATALOG: Stromová struktura Čeleď-Rod-Druh s v grafickým vyjádřením počtu pokrytých kvadrátů.
Zobrazení druhů: Při potvrzení položky jsou vypsány kompletní údaje o daném druhu.
Srovnání druhů: Při výběru více druhů zobrazení v úspornějším řádkovém formátu.
Zobrazení druhů: Grafické vyjádření ekologických a fenologických údajů, korigovaných četností sběrů za daných podmínek, je možné i zobrazení původních absolutních hodnot. Dále jsou zde uváděny i průvodní druhy , které se s daným taxonem vyskytují současně.
BIOTOP: Očekávané společenstvo pavouků za daných podmínek: Po zadání údajů o biotopu, výšce, době, metodě sběru a regionu systém generuje seznam druhů podle stupně pravděpodobnosti jejich výskytu.
Srovnání druhů: Zobrazení v úsporném řádkovém formátu umožňuje při současném zadání několika druhů srovnání odlišnosti jejich výskytu a ekologických nároků.
Hodnocení a interpretace výstupů: odvození ekologických nároků z tabulky vlastností biotopů je v rámci databáze pavouků ČR jedinou možností pro získání uvedené informace. Jedná se tedy o pravděpodobnostní odvození, rozsah databáze však na druhé straně dává předpoklad získání věrohodných výsledků. Při úvahách o efektivitě metody je konečným kritériem reálnost výsledků při srovnání s výsledky vycházejícími z konkrétních údajů. Podle předběžných hodnocení je užitý model funkční a výsledky srovnatelné s publikovanými faunistickými  údaji se specifikovanými ekologickými údaji. Projekt je řešen na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT a počítá s dalším rozvojem na základě širší diskuze v rámci odborné veřejnosti. Perspektivou jsou zejména praktické připomínky ke kvalitě výsledků a současně i náměty pro zařazení dalších funkcí.

Kontakt:
pavel.kasal@fbmi.cvut.cz
vojtech.kalab@fbmi.cvut.cz
Zpracování Databáze pavouků ČR – výběr 8 atributů pro další vyhodnocení (Druh, Výška, Kvadrát, Kód biotopu, Datum , Samec, Samice, Metoda sběru). Kód biotopu je dále transformován do tabulky, ve které jsou obsaženy odpovídající průměrné hodnoty ekologických faktorů a jejich variabilita. Odhady těchto hodnot byly stanoveny panelem expertů s využitím 5-stupňového škálování a Delfské metody.
MAPA s vyznačením fytogeografických oblastí
Oddíl „ARACHNOBÁZE“ – počet nalezených druhů v jednotlivých kvadrátech
Oddíly „DRUHY“ a „SROVNÁNÍ“ – výskyt druhu v daném kvadrátu
Oddíl „BIOTOPY“ – kvadráty využity pro vymezení: Z.Čechy: <59 a  <56,    >=59 a <55.  Morava: >65 a  >61,   <=65 a  >65 (vždy s.š./v.d.)
VÝŠKA - dělení do 4 kategorií podle nadmořské výšky. Jedná se o rámcové vymezení oblastí: Termofytikum, Mezofytikum, Oreofytikum a Subalpinský stupeň
METODA SBĚRU - dělení do 4 kategorií , umožňujících představu o vertikálním stratu výskytu: Terikolní druhy, Bylinné patro, Arborikolní druhy. Individuální sběr pokrývá všechna 3 předchozí patra.
VODA, SVĚTLO, TEPLO, PODKLAD: přiřazení k převodní tabulce s charakteristikami ekologických faktorů. Pro tento účel byly vyhodnoceny charakteristiky vždy ve 4 resp. 5 kategoriích.
NARUŠENÍ PROSTŘEDÍ: vychází z přiřazení biotopů k vyhodnocení jejich obecného stupně narušení. Tato kategorie nahrazuje „Původnost“ uváděnou v Katalogu pavouků (2002) , oproti které má poněkud modifikované pojetí.
TYP BIOTOPU: Klasifikace biotopů v Databázi pavouků ČR vychází z publikace Biotopy Slovenska – Růžičková et al.(1996) . Jejich typy pak byly dále rozřazeny do 8 skupin v rámci modifikované klasifikace, uváděné v Katalogu biotopů ČR - Chytrý et al. (2010).
Zobrazení hodnot: „Přepočet“ v oddílu „Druhy“ vychází z indexu, vyjadřujícího poměr četnosti konkrétního hodnoceného faktoru k jeho celkovému zastoupení v databázi. Výsledkem je pak odhad pravděpodobnosti očekávaného výskytu. Tímto přístupem je možno eliminovat uplatnění nerovnoměrné aktivity arachnologů – častějších sběrů na určitých biotopech a v některých měsících. . Preferenčně se zobrazují přepočtené (= pravděpodobně očekávané) hodnoty, které skutečný výskyt reálněji vyjadřují
Uplatnění přepočtu podle intenzity sběru: Rozdíly v intenzitě sběrů z hlediska lokalit a doby mohou významně ovlivnit konečný obraz výskytu. Na příkladu srovnání údajů pro korekci výšky je patrné, že druh se stejným počtem nálezů v nížině , pahorkatině i na horách je ve skutečnosti převážně horským druhem. Pokud by pak byl druh sbírán v průběhu celého roku ve stejném množství, jedná se o druh se zimním maximem výskytu.
Průvodní druhy: Při hodnocení údajů o společném výskytu druhů je problémem zejména existence euryekních druhů s hojným výskytem , zkreslujících obraz typického společenstva. Přepočtem je získán seznam druhů, které se s výchozím druhem typicky, významně častěji vyskytují.
Specifické druhy: Druhy typické pro dané podmínky. Typické společenstvo pavouků systém vyhodnotí po zadání biotopu, doby, výšky, metody sběru a regionu. Výsledné pořadí je korigováno z hlediska četnosti sběrů v rámci uvedených faktorů a současně i šíře ekologických nároků průvodních druhů.
Fenologie: Vytvoření fenogramů vychází z údajů o datu sběru a počtu nalezených samců a samic. V případě sběru do pastí je pak využit průměr doby do výběru pastí. Výsledky jsou současně korigovány z hlediska intenzity sběrů v jednotlivých měsících.
Historie kvantifikace ekologie pavouků: První snahy o upřesnění posuzování ekologických nároků pavouků se v evropské arachnologii objevují v pracích Tretzela , jenž vypracoval kvalitativní kategorizaci ekologických charakteristik a současně i kategorizaci fenologickou. Martin pak podle výskytu na jednotlivých biotopech vytvořil kvantitativní škály , které vyjadřují vztah druhu k vodě , světlu a stratu. Hanggi a Nentwig předložili kvantifikaci výskytu druhů na 90 sledovaných biotopech , Kasal a Hanggi pak následně navrhli navazující matematické modely. Harvey et al. konečně využili národní britskou databázi pro vytvoření webové aplikace, zobrazující její obsah v online režimu.
E. Tretzel: Zur Ekologie der Spinnen (1952). Sitzung. Physik- Mediz. Societat Erlangen, 75:36-131
E. Tretzel: Reife- und Fortpflanzungszeit bei Spinnen (1954) Z. Morph. Okol. Tiere, 42:634-691 - kategorizace ekologických nároků a fenologických skupin
Jan Buchar: Catalogue of Spiders of the Czech Republic (2002) – obsah databáze pavouků ČR, semikvantitativní hodnocení ekologických faktorů, zavedení faktoru původnosti stanoviště
D. Martin: Zur Autoekologie der Spinnen (1991) Arachnol. Mitt. 1: 52-26- číselná kvantifikace základních ekologických faktorů (voda, světlo, stratum) podle zastoupení druhu na stanovištích s definovanými podmínkami
A. Hanggi, E. Stockli, W. Nentwig: Habitats of Central European Spiders (1995) : Miscelania faunistica Helvetiae 4, 458 pp. – grafická kvantifikace výskytu druhů podle typů biotopů rozdělených do podskupin
P.Kasal, I.Chvátalová, F. Zbytek: Method for graphic representation of ecological types of spiders (1995) Proc. 15th Eur. Coll. Arachnol., pp. 103-106 - kvantifikace současného uplatnění více ekologických faktorů
P.Kasal, A.Hanggi: Prediction of spider species occurence (2000). Ecology 19(3): 119-124 - matematické modely ekologických nároků z hlediska výskytu
P.Harvey: http://srs.britishspiders.org.uk/portal.php (2013) - Zobrazení výstupů národní databáze v rámci webové aplikace, kvantifikace základních atributů